REZERVACE UBYTOVÁNÍ

V Humpolci se chodí na dobré jídlo do fabriky

V Humpolci se chodí na dobré jídlo do fabriky

V Humpolci se chodí na dobré jídlo do fabriky

O restaurace není v Humpolci nouze.

Konkurence je veliká, bohužel ne všude se dobře vaří.

Příjemně nás překvapila hotelová restaurace fabrika v centru města, a to kvalitou jídla za slušné ceny, milou obsluhou i designovým prostředím. 

Restaurace láká k posezení ve venkovní zahrádce s fontánami, interiér zase nápaditými lustry a lehkými závěsy, které prostor rozčleňují. V poledne i večer se tu zastavují nejen hotelové hosté, ale i místní. Ostatně ti hotel pojmenovali. Jak vyprávěl číšník, na stejném místě dřív stál textilní podnik, takže se sem i nadále chodí jako do fabriky.

Čerstvě navařeno

Protože jsem v tomto městě na Vysočině strávila celý týden, měla jsem možnost ochutnat hotová jídla i „minutky“. Ani jednou jsem nebyla zklamaná. Jídla byla jednoduchá, čerstvě připravená, včetně vlastního pečiva. Navíc za ceny, o kterých by se nám v Praze v podniku srovnatelné úrovně ani nesnilo. Přes poledne se vaří pár jídel a zákazník si může dát menu za 98 Kč (hlavní jídlo a výběr ze dvou polévek). Lístek s denní nabídkou vtipně i prakticky slouží jako papírové prostírání. Zelná polévka s klobásou byla správně pikantní a kolečka klobásy voněla po pravé uzenině. Tři plátky vepřové pečeně, která se jen rozsýpala, byly doplněny chutným dušeným čerstvým zelím a velmi jemným a lehkým bramborovým knedlíkem. Porce bohatě stačila k zasycení.

Sorbet vítězí

Protože na tiramisu nebylo pomyšlení, přišel mi vhod alespoň sorbet. Servírka doporučovala mango, tak jsem si ho objednala ještě s jahodovým. Oba byly vynikající. Ledová pochoutka, u níž cukr nepřebil chuť ovoce, není jen tak k mání. Jak jsem se dozvěděla, sorbet se nepřipravuje v kuchyni, ale restauraci ho dodává soukromý výrobce. Při další návštěvě jsem si po hovězím ragú, které vonělo čerstvým zázvorem, dopřála ještě dýňový sorbet a také byl skvělý.

Jídla české kuchyně přímo vyžadovala doušek nefiltrovaného dvanáctistupňového piva Bernard z místního pivovaru. Škoda jen, že v nabídce nebylo také pivo pro celiaky, které se tu rovněž vyrábí, což by ocenila moje kamarádka. Za vodu z kohoutku se platilo. Z vinného lístku se dají vybrat vína našich předních vinařství Kovacs, Sonberk, Volařík, Reisten, Šamšula či Hruška.

Káva je připravována i servírována profesionálně v nahřátých šálcích, s teplým mlékem a skleničkou vody. Espresso je v malém šálku a silné, jak má být.

S tak ochotnou, stále usměvavou a přitom hbitou obsluhou jsem se už dlouho nesetkala. Než jsem stačila najít v kabelce peněženku nebo kartu, byl již účet na stole. 

Hodnocení:

Obsluha: 90%
Prostředí: 90%
Jídlo: 90% 

Zdroj: deník Právo (Jarmila Kultová)